Jannis Samaras je český podnikatel řeckého původu, zakladatel moderní skupiny Kofola a její generální ředitel. Narodil se 22. listopadu 1971 v Krnově; v září 2026 mu je 54 let. S rodinou navázal na podnikání svého otce Kostase a pomohl obnovit sílu tradiční nápojové značky. Dnes jeho příběh zahrnuje také vody, byliny, UGO, pivovary a rostoucí kávový byznys.
Kostas Samaras, Krnov a začátky rodinné firmy
Jannisův otec Kostas přišel do Československa jako poválečný emigrant z Řecka. Po změně režimu rodina začala podnikat a v roce 1993 získala sodovkárnu v Krnově. Z výroby sycených nápojů postupně vyrostlo podnikání známé jako Santa nápoje, které se později spojilo se značkou Kofola.
Současná firemní série o lídrech skupiny připomíná vedle Samarase také Reného Sommera, Tomáše Jendřejka a Reného Musilu. To je důležitá korekce jednoduchého příběhu o jediném muži. Rodinné vlastnictví a silná osobnost zakladatele mohou být výrazné, ale růst výrobní firmy stojí také na dlouhodobém týmu.
Pro tehdejší podnikatele nebylo samozřejmé, že právě československá kolová limonáda získá po nástupu zahraničních značek znovu významné místo. Spotřebitelé zkoušeli dříve nedostupné výrobky a zavedená domácí značka potřebovala nový obchodní přístup. Rodina přitom nejprve budovala schopnost nápoje vyrábět a prodávat, teprve později koupila samotnou Kofolu.
Právě toto pořadí je podstatné. Výrobní zázemí, vztahy s odběrateli a zkušenost s distribucí předcházely zásadní akvizici. Samarasovi tak nekupovali pouze známé jméno bez prostředků, jak je dostat zpět k zákazníkům.
Kofola existovala dříve: licence a koupě receptury
Původní nápoj vznikl v prostředí opavské Galeny a na trh přišel v roce 1960. Jannis Samaras tedy není vynálezcem jeho původní receptury. Jeho role souvisí s obnovou a rozvojem značky v soukromém podnikání po roce 1989.
Firemní historie rozlišuje dvě zásadní události. V roce 2000 uzavřela společnost licenční smlouvu s tehdejším vlastníkem značky, firmou Ivax. V roce 2002 následovala koupě ochranné známky a originální receptury za uváděných 215 milionů korun. Výroba na základě licence a vlastnictví značky proto nejsou totožné etapy.
Koupě značky umožnila rozhodovat o jejím dlouhodobém rozvoji. Výrobce mohl propojit produkt, reklamu a distribuci pod vlastní kontrolou. Současně musel značku znovu prosadit v konkurenčním prostředí. Samotná nostalgie by nestačila, pokud by nápoj nebyl dostupný nebo nesplnil očekávání zákazníků.
Známé reklamní kampaně pomohly vytvořit rozpoznatelný charakter Kofoly. Obchodní výsledek však nevzniká pouze televizním spotem. Opírá se také o regály prodejen, restaurace, obchodní tým, výrobu a logistiku. Reklama může přivést zákazníka k prvnímu nákupu; opakování už záleží i na zkušenosti s výrobkem.
Od jedné limonády k více druhům podnikání
Kofola se postupně rozšířila daleko za stejnojmenný nápoj. Mezi její známé značky patří Rajec, Vinea, Semtex, UGO nebo LEROS. U části portfolia jde o vlastní značky a výrobu, u dalších nápojů o distribuční vztahy. Přítomnost výrobku v nabídce skupiny proto ještě nemusí znamenat jeho plné vlastnictví.
Firemní časová osa uvádí vstup do UGO v roce 2012, rozvoj fresh barů a následně výroby jídel. V roce 2015 přibyla slovinská Radenska, o rok později chorvatský Studenac. Rok 2018 přinesl LEROS a Kláštornou, rok 2020 například Korunní, Ondrášovku a F.H. Prager.
Nejde jen o delší seznam značek. Balená voda, čerstvý salát a bylinný čaj mají rozdílnou trvanlivost, distribuční cestu i sezonní poptávku. Skupina tím získává více obchodních možností, ale také složitější řízení. UGO potřebuje zvládnout provoz míst s přímým kontaktem se zákazníkem, zatímco voda se prodává především prostřednictvím obchodní a gastronomické sítě.
| Část podnikání | Příklady | Co se sleduje |
|---|---|---|
| Nealkoholické nápoje | Kofola, Rajec, Vinea, Semtex | Objem prodeje, značka, distribuce a sezona |
| Adriatický region | Radenska a Studenac | Místní trh, gastronomie a turistická poptávka |
| Čerstvé jídlo a nápoje | UGO | Návštěvnost, provozní náklady a čerstvost |
| Byliny | LEROS, Premium Rosa | Produktový mix a sezonní odbyt |
| Pivo a káva | Holba, Zubr, Litovel, CØKAFE | Integrace akvizic a rozvoj prodejních kanálů |
Schopnost spojit více značek a distribučních cest je významná i u jiných obchodních skupin. Srovnání nabízí příběh Aleše Zavorala a Alzy, přestože maloobchod s elektronikou pracuje s jinou ekonomikou než výroba nápojů.
Pivovary a kávová cesta do Latinské Ameriky
V roce 2024 skupina koupila většinový podíl v Pivovarech CZ Group se značkami Holba, Zubr a Litovel. Vstoupila tím výrazněji do pivovarnictví. Tradiční značky mohou využít zkušenosti s distribucí do gastronomie, zároveň si ale zachovávají vlastní výrobu, zákazníky a regionální vazby.
Kávové aktivity mají jinou logiku: skupina postupně propojuje pěstování, pražení a prodej. Ve zprávě z června 2026 uvedla, že soustředí úsilí na farmu Taylor Papa Lalo v panamském Boquete a vzdává se dřívějšího podílu na kolumbijských plantážích. Starší informaci o investici v Kolumbii proto nelze bez této změny prezentovat jako kompletní současný stav.
Ve stejné zprávě popsala dokončení akvizice latinskoamerické společnosti Alta Fermentación, která působí v pivu, kávě, rumu a gastronomii. Je to geograficky i provozně vzdálenější rozšíření než koupě středoevropské minerálky. Vedle příležitostí přináší nároky na místní vedení, kontrolu investic a znalost trhu.
V srpnu 2026 Kofola oznámila získání 52 procent ostravské kavárenské značky CØKAFE. Zakladatel Richard Mauler zůstává spolumajitelem. Skupina tuto transakci spojuje s vlastní pražírnou ve Strážnici a pěstováním kávy v Panamě. Cílem je mít větší kontrolu nad cestou od suroviny k hotovému nápoji.
Z ekonomického pohledu jde o vertikální propojení, které má více vrstev. Kvalitní surovina ještě nezaručuje úspěšnou kavárnu a oblíbená kavárna neřeší automaticky produktivitu farmy. Každá část potřebuje vlastní výsledky; společný příběh pomáhá značce, ale nenahrazuje provozní disciplínu.
Samaras vede skupinu, Buryš československý nealko byznys
U Kofoly se často zaměňuje celé uskupení s jeho českou a slovenskou nápojovou částí. Jannis Samaras v roce 2018 předal vedení této části Danielu Buryšovi, aby se více věnoval skupině. Aktuální firemní zprávy Samarase dál označují za majitele a generálního ředitele skupiny.
Buryš se v hospodářských komentářích vyjadřuje k nealkoholickým nápojům v Česku a na Slovensku. Další divize mají vlastní vedení. Rozdělení umožňuje věnovat samostatnou pozornost rozdílným trhům a činnostem, zatímco skupina rozhoduje o společném směru a kapitálu.
Rodinné zázemí zůstává důležité, ale Kofola současně funguje jako veřejně obchodovaná společnost s dalšími akcionáři. Odhad majetku zakladatelské rodiny proto nelze zaměňovat za hodnotu celé společnosti. Stejně tak vlastník nemůže přistupovat ke všem firemním penězům jako k osobnímu účtu.
Rozlišení zakladatele, vedení a dalších vlastníků pomáhá i při čtení příběhu Pavla Baudiše. Úspěšná firma může přesáhnout původní osobní uspořádání a současně si uchovat silný vliv zakladatelů.
Co říkají výsledky roku 2026 a co z nich nevyvozovat
Kofola ve zprávě zveřejněné 3. září 2026 uvedla meziroční růst skupinové EBITDA za první pololetí o 16 procent. U druhého čtvrtletí popsala tržby přes 3,2 miliardy korun a růst tržeb o 7,7 procenta. UGO patřilo podle jejího komentáře k nejdynamičtějším částem, zatímco pivovarská divize čelila slabšímu období.
Tyto údaje mají různý časový rozsah. Pololetní růst EBITDA nelze vydávat za růst celoročního čistého zisku a čtvrtletní tržby nejsou ročním obratem. EBITDA navíc nezahrnuje například odpisy nebo úrokové náklady, a proto sama neříká, kolik hotovosti lze rozdělit akcionářům.
U nápojů výrazně záleží na počasí a turistické sezoně. Skupina zároveň upozorňovala na tlak vstupních nákladů. Příznivé léto může pomoci prodejům, ale dlouhodobou výkonnost určuje také práce se značkami, nákupem surovin, obaly a provozní efektivitou.
Růst akvizicemi je vhodné oddělit od růstu původních provozů. Koupě další společnosti může zvýšit vykazované tržby, aniž by sama dokazovala lepší výkon dosavadního podnikání. Větší skupina navíc potřebuje více kapitálu a schopnost začlenit nové týmy.
Majetek rodiny a význam burzy
Forbes pro rok 2026 odhaduje majetek Jannise Samarase s rodinou na 7,1 miliardy korun. Důležité jsou oba dodatky: jde o rodinný údaj a o odhad pro konkrétní ročník žebříčku. Není to samostatně doložená hotovost Jannise Samarase.
Akcie Kofoly se obchodují na pražské burze. Čtenář tak může sledovat veřejné informace emitenta, jeho výsledky a tržní ocenění. Nákup akcie ale znamená menšinovou investici s tržním rizikem, nikoli stejnou kontrolu nad podnikem, jakou má rozhodující vlastník.
Příběh oblíbené značky sám o sobě nestačí k posouzení investice. Potřebujeme znát cenu, zadlužení, investiční výdaje a očekávanou výkonnost. Důležitá je i likvidita: možnost akcii prodat neznamená jistotu, že prodej proběhne za cenu, kterou si investor představuje.
Samarasův příběh proto nabízí dvě roviny. První je obnova domácí značky a budování výrobní skupiny. Druhá je dnešní rozhodování o kapitálu mezi zavedenými nápoji, gastronomií a vzdálenějšími projekty. Zkušenosti s potravinami a distribucí lze porovnat také s podnikáním Tomáše Čupra, ale každý z těchto modelů vydělává jiným způsobem.
- U akvizice ověřovat, jak velký podíl skupina kupuje a kdo zůstává partnerem.
- U výsledků porovnávat stejné období a stejný ukazatel.
- U rodinného majetku odlišovat podíl vlastníků od hodnoty celého podniku.
- U nových zemí sledovat skutečné provozní výsledky, nikoli pouze velikost ambice.
Distribuční síť přináší skupině možnost nabídnout jednomu obchodnímu partnerovi více produktů. Restaurace může odebírat několik druhů nápojů a dodavatel lépe využít obchodní návštěvu nebo rozvoz. Tato výhoda ale funguje jen tehdy, když jsou výrobky pro dané místo skutečně vhodné. Přidávání značek bez dostatečné poptávky může naopak zatěžovat sklad a zvyšovat složitost nabídky. Při hodnocení Samarasovy strategie je proto užitečné sledovat nejen počet koupených firem, ale také to, zda nové portfolio rozumně doplňuje existující zákaznické vztahy. Úspěšné propojení se má projevit v provozu a výsledcích, nikoli pouze ve společné prezentaci značek.
Časté otázky o Jannisi Samarasovi
Kolik je Jannisi Samarasovi let?
Narodil se 22. listopadu 1971 v Krnově. V září 2026 mu je 54 let a v listopadu 2026 oslaví pětapadesátiny. Věk je uveden vzhledem k období přípravy profilu.
Vymyslel Jannis Samaras původní Kofolu?
Ne. Nápoj přišel na trh v roce 1960, tedy před jeho narozením. Samaras a jeho rodina jsou spojeni s novodobým podnikáním, koupí značky a jejím dalším rozvojem.
Kdy rodina koupila značku Kofola?
Po licenční výrobě zahájené v roce 2000 následovala v roce 2002 koupě ochranné známky a původní receptury. Firemní historie uvádí cenu 215 milionů korun.
Je šéfem Kofoly Samaras, nebo Daniel Buryš?
Záleží na rozsahu funkce. Samaras vede skupinu Kofola, zatímco Buryš řídí její českou a slovenskou nealkoholickou část. Rozdělení rolí umožňuje samostatné vedení jednotlivých oblastí podnikání.
Proč Kofola investuje do kávy?
Skupina propojuje pěstování v Panamě, pražení a kontakt se zákazníkem v kavárnách. V roce 2026 oznámila většinový podíl v CØKAFE. Jde o rozšiřování nápojového podnikání, jehož návratnost musí potvrdit provozní výsledky.
Kolik činí majetek Samarase?
Forbes uvádí pro rok 2026 odhad 7,1 miliardy korun pro Jannise Samarase s rodinou. Není správné tuto částku označit za výlučně jeho osobní hotovost nebo ji zaměnit za hodnotu celé Kofoly.
Zdroje a metodika
Ověřeno 28. 9. 2026. Profil byl připraven před plánovaným datem vydání. Odhady majetku jsou připsány zdroji a roku; ekonomická vysvětlení jsou redakčním rozborem.




