Martin Wichterle: Wikov, Litostroj, sklárny, investice a rodina

Martin Wichterle je český průmyslník, geolog a vnuk vynálezce měkkých kontaktních čoček Otty Wichterleho. Narodil se 2. listopadu 1965 a v září 2026 mu je 60 let. Vybudoval skupinu Wikov, která vyrábí převodovky a prostřednictvím Litostroje také technologie pro vodní elektrárny. Vedle strojírenství investoval do sklářských značek Bomma a Rückl. Jeho podnikání tak spojuje těžký průmysl, energetiku a výrobky, jejichž hodnotu významně určuje design.

O Wichterlem se často píše především jako o miliardáři se slavným příjmením. Zajímavější je však sledovat, odkud přišel první kapitál, jaké firmy skutečně vlastní a co znamenají nynější projekty. Například rekonstrukce Orlíku je zakázkou pro jeho skupinu, nikoli dokladem, že by mu patřila elektrárna. A tržby Wikovu nejsou totéž co osobní majetek jeho majitele.

Od geologie k prvnímu velkému prodeji

Wichterle vystudoval geologii a školu dokončil v roce 1990. Podnikat začal v oboru, kterému odborně rozuměl: se společníkem založil KAP, zaměřený na geologii, hydrogeologii a ekologické služby. V porevoluční ekonomice existovala poptávka například po posuzování starých průmyslových areálů a řešení jejich ekologické zátěže.

Z původní odborné činnosti postupně vznikl podnik, o který projevil zájem zahraniční kupující. Historické rozhovory popisují prodej přibližně jedenáct let po založení za zhruba půl miliardy korun. Šlo o hodnotu společné transakce, nikoli o údaj, že celou částku osobně inkasoval Wichterle.

Právě tento obchod je důležitý pro pochopení jeho pozdějších investic. Zdrojem kapitálu nebylo pouze známé rodinné jméno, ale vybudování a prodej vlastní firmy. Prodej zároveň změnil jeho roli: z odborníka a podnikatele v jednom oboru se stával investor schopný kupovat a rozvíjet jiné podniky.

Při následném rozdělování aktivit se společníkem mu zůstaly strojírenské podniky a technologie, z nichž se stal základ další etapy. Patřily mezi ně ČKD Hronov, Škoda Gear a britská společnost Orbital2. Nebyl to předem hotový koncern; společný průmyslový směr bylo potřeba teprve vybudovat.

Co dnes znamená jméno Wikov

Wichterle obnovil značku Wikov v roce 2004. Navázal tím na rodinnou průmyslovou historii, ale dnešní skupinu nelze zaměňovat za nepřetržitě zděděnou původní továrnu. Nový Wikov vznikal spojením získaných firem, technického know-how a investic do dalšího rozvoje.

Podnikání se soustředí zejména na převodovky a pohony pro průmyslové aplikace. Takový výrobek zákazník obvykle nekupuje podle vzhledu nebo reklamy. Potřebuje konkrétní výkon, životnost, rozměry, spolehlivost a servis. Dodavatel musí zvládnout konstrukci, přesnou výrobu, zkoušení i dlouhodobou podporu.

To vytváří jiný obchodní model než u spotřebního zboží. Získání zákazníka může trvat dlouho, ale úspěšně dodaný systém může vést k dalším zakázkám a servisu. Současně roste odpovědnost za kvalitu: selhání součásti může odstavit mnohem dražší zařízení, než je samotná převodovka.

V roce 2026 skupina rozlišuje dvě hlavní větve: Wikov Gear a Wikov Hydro. Předsedou správní rady je Martin Wichterle, výkonné řízení divizí mají Michal Kurtinec a Václav Černý. Vlastník, předseda rady a výkonný ředitel divize představují odlišné role. Rozrůstající se průmyslovou skupinu neřídí jediný člověk prostřednictvím každodenních osobních pokynů.

Výsledky: co říkají čísla za rok 2025

Wikov zveřejnil za rok 2025 tržby 6,644 miliardy korun, EBITDA 625 milionů korun a zisk po zdanění 281 milionů korun. Průměrný počet zaměstnanců dosáhl 1 405. Jsou to výsledky skupiny, nikoli příjmy nebo hotovost Martina Wichterleho.

Pro srovnání: za rok 2024 skupina uváděla tržby 4,336 miliardy korun a EBITDA 644 milionů. Vyšší tržby v následujícím roce tedy automaticky neznamenaly vyšší EBITDA. Meziroční srovnání navíc ovlivňuje začlenění Litostroje, takže samotný rozdíl tržeb není čistým měřítkem organického růstu původních závodů.

U průmyslové firmy je důležité sledovat také investice do strojů, zásoby, rozpracovanou výrobu a splatnost zákaznických plateb. Zisková zakázka může po část realizace vyžadovat značné vlastní financování. Rozdíl mezi účetním výsledkem a skutečně dostupnými penězi vysvětluje náš článek o cash flow a volném peněžním toku.

Litostroj: vstup hlouběji do vodní energetiky

Významnou změnou bylo převzetí Litostroje v roce 2024 od skupiny ENERGO-PRO Industries. Ta patřila do podnikatelského okruhu Jaromíra Tesaře. Wikov tím získal rozsáhlé zkušenosti s vodními turbínami a souvisejícími technologiemi.

Smyslem nebylo pouze přidat další továrnu do seznamu aktiv. Vodní energetika nabízí dlouhodobé projekty, modernizace existujících elektráren i následný servis. Dodavatel potřebuje odborné týmy a reference; zákazník zase jistotu, že technologie bude fungovat mnoho let.

Oproti samotné výrobě převodovek se tím rozšiřuje velikost a složitost zakázek. Přibývá projektové řízení, koordinace subdodavatelů a odpovědnost za termíny. Akvizice proto vytváří příležitosti, ale také nároky na integraci a řízení rizik. Velká zásoba objednávek ještě sama o sobě nezaručuje odpovídající zisk.

Orlík: osmimiliardová modernizace, nikoli soukromá elektrárna

Výrazným příkladem práce Litostroje je přestavba elektrárny Orlík pro ČEZ. Celkové náklady modernizace se uvádějí kolem osmi miliard korun. Tato částka označuje projekt investora; nelze ji přičíst k osobnímu majetku Wichterleho ani ji celou považovat za roční tržby Wikovu.

Projekt počítá s obnovou čtyř soustrojí, z nichž dvě mají umožnit přečerpávací provoz. Elektrárna tak bude moci při vhodných podmínkách spotřebovat elektřinu na čerpání vody a později vodu využít k výrobě. Jde o způsob ukládání energie s vlastními technickými omezeními a ztrátami, nikoli o výrobu elektřiny bez vstupů.

ČEZ v srpnu 2026 informoval o modelových zkouškách turbíny; Litostroj následně oznámil jejich dokončení. Hlavní práce mají začít v roce 2027 a dokončení celého projektu je plánované na rok 2033. Tyto termíny představují plán, nikoli již dosažený výsledek.

Pro Wichterleho skupinu je zakázka současně obchodem i technickou referencí. U podobných projektů bývá rozhodující prokázaná schopnost splnit parametry. Úspěšná instalace může pomáhat při dalších soutěžích, ale sama nezaručuje, že firma každou následující zakázku získá.

Amerika: pobočka už funguje, výrobní závod je další krok

V dubnu 2026 Wikov otevřel pobočku v Houstonu. Wichterle v rozhovoru pro Forbes popsal také záměr vybudovat v USA vlastní výrobní zázemí s výhledem na rok 2027. Mezi uvažovanými činnostmi zazněly technologie pro vodní energetiku a servis převodovek větrných elektráren.

Je důležité oddělit dva různé milníky: otevření obchodního či servisního zastoupení a dokončení nové továrny. Pobočka může zlepšit kontakt se zákazníky a reakční dobu, vlastní výroba navíc vyžaduje investice, personál, dodavatelský řetězec a dostatečnou poptávku.

Ve stejném rozhovoru zazněl výhled skupinových tržeb kolem sedmi miliard korun pro rok 2026. Jde o tehdejší očekávání. Ověřit jeho naplnění bude možné až podle celoročních výsledků. Pro posouzení růstu bude důležité srovnat výhled se skutečně dosaženými tržbami a ziskovostí.

Bomma a Rückl: investice do designu i výrobního řemesla

Vedle strojírenství má Wichterle výraznou sklářskou větev. Do Bommy vstoupil v roce 2014. Značka ze Světlé nad Sázavou se zaměřuje na designová svítidla a propojuje sklářskou výrobu s návrhem celých interiérových objektů.

Rozdíl proti anonymní dodávce skleněného polotovaru je obchodně podstatný. Vlastní značka může prodávat originalitu, zpracování a konkrétní estetiku. Musí však investovat do návrhářů, prezentace, obchodních partnerů a zahraniční distribuce. Vyšší koncová cena není automaticky čistým ziskem výrobce.

Dalším příkladem je Rückl v Nižboru, známý broušeným křišťálem. Oficiální historie značky spojuje novou etapu od roku 2017 s Martinem Wichterlem a designérem Ronym Pleslem. Od září 2022 je kreativní ředitelkou Kateřina Handlová.

U obou značek jde o rozvoj existující tradice, nikoli o tvrzení, že Wichterle sám vynalezl všechny výrobky nebo založil původní sklárny. Jeho role zahrnuje kapitál, vlastnické rozhodování a podmínky pro práci návrhářů a výrobních týmů.

Sklářství také ukazuje, proč nestačí označit všechny jeho aktivity slovem průmysl. Zákazník vodní turbíny vybírá podle jiných kritérií než architekt navrhující hotelové osvětlení. Technická kvalita je důležitá v obou případech, ale obchodní cyklus, marketing a vytváření ceny se zásadně liší.

Rodina, Otto Wichterle a podpora vědy

Martinovým dědečkem byl chemik Otto Wichterle, známý zejména vývojem měkkých kontaktních čoček. Rodinná tradice propojuje vědu a průmysl, ale Martin si původně zvolil geologii. Příbuzenský vztah vysvětluje část prostředí, v němž vyrůstal; nenahrazuje vysvětlení jeho vlastních obchodních kroků.

Veřejné rozhovory zmiňují tři dcery z předchozího manželství. V roce 2024 se jemu a modelce a filantropce Kateřině Sokolové narodila dcera Sára. Tím se stal otcem čtyř dcer. Kateřina Sokolová se veřejně věnuje mimo jiné nadačnímu fondu AutTalk, který podporuje rodiny dětí s autismem.

Součástí jeho veřejných aktivit je podpora Nadace Neuron, která ho řadí mezi své spoluzakladatele. Vědecká filantropie se od komerční investice liší: cílem je podpořit kvalitní výzkum a osobnosti, nikoli získat podíl v každém podpořeném výsledku.

Co si z jeho podnikání odnést

Wichterleho příběh ukazuje několik odlišných způsobů tvorby hodnoty. Nejprve vybudoval odbornou službu a prodal ji. Poté spojoval strojírenské firmy, rozšířil je velkou akvizicí a současně investoval do designových značek. Každá etapa vyžadovala jiné znalosti a jiné řízení.

• Odbornost může být výchozí kapitál: první firma rostla z geologie, které rozuměl.
• Akvizice potřebuje integraci: koupený podnik není automaticky fungující součást větší skupiny.
• Reference pomáhají prodávat: u technologií rozhoduje prokázaná funkčnost a schopnost dodat.
• Vlastní značka mění ekonomiku: ve skle se hodnota vytváří také designem a distribucí.
• Plán není výsledek: americký závod i modernizace Orlíku mají další milníky teprve před sebou.

Jiný způsob budování průmyslové skupiny představuje Tomáš Chrenek a Moravia Steel. Srovnání pomáhá pochopit rozdíly mezi obory, nelze z něj však odvodit, že stejná akviziční strategie bude fungovat v každé firmě.

Další srovnání nabízí Michal Strnad a skupina CSG. Také zde hrají roli výrobní kapacity, zahraniční zákazníci a nákupy dalších podniků. Konkrétní poptávku ovšem určují jiné trhy; obranný průmysl nelze jednoduše poměřovat s vodní energetikou nebo designovým sklem.

Časté otázky o Martinu Wichterlem

Kdo je Martin Wichterle?

Český průmyslník, původně geolog. Je hlavní osobností skupiny Wikov a investorem do sklářských značek Bomma a Rückl.

Je příbuzný vynálezce kontaktních čoček?

Ano, Otto Wichterle byl jeho dědeček. Martin ale začal podnikat v geologických a ekologických službách.

Co vyrábí Wikov?

Zejména průmyslové převodovky a pohony. Po převzetí Litostroje skupina zahrnuje také technologie a projekty pro vodní energetiku.

Patří Wichterlemu elektrárna Orlík?

Ne. Investorem modernizace je ČEZ. Litostroj z Wichterleho skupiny působí jako dodavatel technologií a realizace projektu.

Jaké má další podnikatelské plány?

Veřejně popsal rozvoj amerického působení včetně záměru výrobního závodu. Skupina současně pracuje na dlouhodobých hydroenergetických zakázkách.

Kolik má dětí?

Veřejné podklady zmiňují tři dcery z předchozího manželství a dceru Sáru narozenou v roce 2024, tedy celkem čtyři dcery.

Zdroje a metodika