Eiffelova věž, Burdž Chalífa a další zajímavosti ze světa kovovýroby

Kovovýroba je technologie, která stojí za mnoha slavnými stavbami okolo nás, včetně těch nejvyšších nebo nejslavnějších. Není to jen výroba součástek, čím se zabývá například firma Steeltec. Pojďte se s námi podívat na zajímavosti, které tento obor dokázal podpořit ve vzniku. Jaká je nejvyšší hloubka, kde bylo provedeno svařování? 

Dva miliony nýtů

Umíte si tento počet vůbec představit? Právě toto číslo představuje počet nýtů, které drží na místě jednotlivé železné kusy jedné z nejznámějších staveb světa. Eiffelova věž, která byla postavena v roce 1889, je složena celkově z více než 18 tisíc velkých kusů tepaného železa. V té době byla samozřejmě kovovýroba na jiné úrovni než dnes. I proto dodnes žasneme, že dva miliony nýtů spolehlivě dokáží držet věž a její komponenty. Dokonalé!

Jen polovina oceli

Nejvyšší mrakodrap světa byl v Dubaji dostavěn v roce 2010. Spojené arabské emiráty se tak pochlubily dalším skvostem z oblasti architektury. Celkové náklady na stavbu mrakodrapu se vyšplhaly také do obrovských výšin, budova vyšla na více než 1,5 miliardy dolarů. A nyní pecka z oblasti kovovýroby – tento gigant, který měří 828 metrů, se stavěl za použití poloviny množství oceli, než jakou bylo potřeba při stavbě slavné newyorské Empire State Building – ta je přitom o celých 385 metrů nižší. 

Svár v největší hloubce

Kovovýroba a svařování je umění jako každé jiné. Někdy je dokonce zapotřebí, aby byl svár proveden pod mořskou hladinou. Víte o tom, že největší hloubka, kde se svařovalo, je v úrovni 3500 metrů pod hladinou moře? Jedná se o svár na potrubí, které vede mezi Ománem a Indií. Těžko představitelné, viďte?

Během stavby přístavního mostu v Sydney v letech 1924 až 1932 nebyl zaměstnán ani jeden svářeč. Víte proč? V té době totiž bylo ještě, na rozdíl ode dneška, průmyslové svařování v plenkách. Proto most drží pohromadě na šest milionů ocelových nýtů. Úžasné číslo!